Držáky a stožáry pro antény – co drží anténu na místě
Anténa sama o sobě vydrží roky, ale její příjem stojí a padá s tím, jak pevně je uchycená. Rozkmitaný stožár nebo zkorodovaný držák znamenají kolísavý signál a v zimě i riziko pádu konstrukce ze střechy. Proto se u uchycení sleduje hlavně tloušťka stěny trubky, způsob kotvení a povrchová úprava.
Podle toho, kam anténu montujete
Povrchová úprava
Většina stožárů a trojnožek v nabídce je žárově zinkovaná. Žárový zinek drží podstatně déle než lakovaná trubka, protože chrání i řezné hrany a místa po vrtání. U vlastní značky TIPA, která tvoří většinu tohoto sortimentu, se vyrábí ve variantách pro anténní i satelitní příjem DVB-T.
Časté dotazy
Jaký průměr stožáru zvolit?
Nejběžnější je 48 mm, který přijme naprostou většinu držáků antén i satelitních parabol. Průměr 42 mm se hodí na lehčí sestavy, 60 mm na vysoké stožáry nebo více antén nad sebou. Vždy ověřte, jaké rozpětí má objímka držáku antény.
Trojnožka na dlaždice, nebo kotvení do střechy?
Na ploché a folií kryté střeše je zatížený stojan bezpečnější – nevytváříte žádný nový prostup. Počítejte ale s hmotností: samotná dvoumetrová trojnožka váží kolem 25 kg a k tomu se přidávají dlaždice. Do šikmé střechy nebo na komín se kotví objímkami a konzolami.
Jak vysoký stožár unese anténu bez vzpěry?
Orientačně platí, že nad zhruba dva metry volné délky nad úchytem už stožár při větru pracuje a je vhodné doplnit vzpěry nebo kotvicí lanka. Rozhoduje i plocha antény – síto klade větru mnohem větší odpor než úzká logaritmicko-periodická anténa.
Musí být anténní stožár uzemněný?
Pokud je objekt vybaven ochranou před bleskem, patří stožár do jejího řešení a posouzení náleží reviznímu technikovi – propojení se nedělá „od oka". U samostatně stojící antény na rodinném domě bez hromosvodu se řeší alespoň svedení statického náboje.
K montáži se hodí i koaxiální kabely a anténní příslušenství. Samotné antény najdete v kategorii Venkovní televizní antény, přehled celého sortimentu v Anténní technice.
