Mezi nejekologičtější a také nejšetrnější vzhledem k životnímu prostředí a rodinnému rozpočtu je topení dřevem. Navíc například oproti uhlí je skladování a práce s dřívím čistší a popel z něj lze následně použít jako hnojivo. Možná i to jsou důvody, proč chystáte dřevo na zimu také vy. Co byste ale měli vědět před jeho přípravou?

 
Jaké dříví potřebuji?
Není dřevo jako dřevo. Je rozdíl v tom, zda chcete topit v otevřeném ohništi, krbu, krbových kamnech nebo kotli. Měkké dřevo (borovice, smrk, modřín, olše) je díky křehkosti a častému praskání vhodné zejména na podpal. Jeho třísky a polínka rychle prostory vyhřejí, ale k následnému udržení tepla je jednoznačně vhodnější dřevo tvrdé. Například dub, buk a bříza hoří dlouhým plamenem, téměř nepraská, příjemně sálá teplo a jeho žhavé uhlíky dlouho dohořívají. Je vhodné do otevřených ohnišť a do podmínek, kdy je potřeba udržet teplo delší dobu.

 
Jak palivo uchovávat s ohledem na co největší výhřevnost?
Topení čerstvě pořezaným, tedy mokrým dřevem, není efektivní a ani úsporné. Voda ve dřevě se totiž při zahřátí mění na páru, která odchází z komína spolu s teplem. Mokré dřevo z toho důvodu špatně hoří, výhřevnost je nízká, hodně doutná a silně znečišťuje prosklená dvířka krbových kamen. Nejvyšší tepelný efekt získáte u vysušeného dřeva uskladněného ideálně u stěny domu nebo venku pod přikrytou plachtou. Pozor ovšem na dřevo uskladněné ve vlhkém sklepě - může zplesnivět. Při topení v místnosti takovýmto dřevem nejde cítit příjemná vůně pryskyřice, ale naopak zápach plísně a ztuchliny. Obecně platí, že měkké dřevo vyschne za 8 měsíců až rok, tvrdé dřevo za 2 až 4 roky. V dobře vyschlém dřevě je pak max 15% podíl vody.

 

O výběru správného palivového dříví už bylo řečeno dost, nastal tedy čas zamyslet se nad tím, jakým způsobem a čím dřevo zpracovat.

 

Chci si koupit pilu, ale jak si vybrat tu nejlepší?
Různých typů pil je skutečně mnoho a záleží na potřebách každého spotřebitele, která je nejlepší právě pro jeho potřeby. Lesní dělník si vybere zcela jistě jinou motorovou pilu, než majitel domu s kotlem na dřevo, nebo chalupář vytápějící si chloupku v krbových kamnech. Jaký klíč pro výběr si tedy zvolit? Odpovězte si sami...

 
-    Jak často budu dřevo řezat?
-    Jaké množství za sezónu stopím?
-    Budu řezat větve smrku nebo polena buku?
-    Potřebuji pouze palivo nebo je mou profesí těžba dřeva?
-    Umím si na pile udělat běžné opravy a údržbu?
-    Potřebuji příslušenství? (náhradní lišta, startovací kabel, pásmo, pilník, přilba...)
-    Jakou mám představu o finančním nákladu?

 

Benzínová motorová pila

Určená zejména pro častější použití, vyniká vysokým výkonem. Při nákupu benzinové motorové pily je dobré vědět, že je dělíme do třech kategorií:
 

Pila v kategorii "Hobby" – podle celkové konstrukce pily s řadou plastových částí je určena zejména pro občasné řezání palivového dříví. Zdvihový objem kolem 40 ccm zvládne řezání zejména větví a menšího dřeva, prořezávání stromů a keřů. Pily jsou běžně dostupné ve specializovaných obchodech i hobby v marketech v řádech tisíců korun.

 
Pila v kategorii "Poloprofesionální" – konstrukce pily je kombinací plastu a kovových částí. S pilou o výkonu až 3kW a zdvihovým objemem od 50 – 70 ccm lze pracovat v podstatě denně. Zvládne práci s řezáním polen měkkého i tvrdého dřeva, je běžně využívána majiteli rodinných domů s vytápěním dřevem, i živnostníky ve stavebnictví pracujících se dřevem. Dobrá poloprofesionální pila se dá pořídit v cenách od 10 tisíc korun výše.

 
Pila v kategorii "Profesionální" - v dílně by neměla chybět pracovníkovi v lesnictví, jehož povoláním je těžba dřeva. Stejně tak je součástí výbavy dobrovolných i profesionálních záchranných složek. Její součástky jsou totiž vyrobeny se speciálních materiálů a odolné oceli. Výkon přes 4,5kW a zdvihový objem až 120 ccm zvládne práci v těch nejnáročnějších podmínkách i po dobu několika hodin vkuse. Proto není divu, že pořizovací cena přesahuje několik desítek tisíc korun.

 

Elektrická motorová pila
V porovnání se všemi výše uvedenými pilami je nejbližší hobby kategorii. Údržba, výkon i použití stačí k občasné práci s otopem či stavebním úpravám na chatě či chalupě. V porovnání s benzínovými pilami je rozhodně méně hlučná, cenově dostupnější, lehčí, tím pádem se s ní při práci lépe manipuluje.
 

Akumulátorová pila
Patří do kategorie finančně méně nákladnějších, lze ji pořídit za cenu zhruba kolem 7000 korun. Cena je ovšem vykoupena výkonem. Ten zvládne pořez maximálně tenkých větví, otopu, prořezání keřů a stromků. Je také využívána ve stavebnictví při dokončovacích tesařských pracích. Výhodou je nízká hmotnost a hluk, absence spalin i kabelu. Je napájena akumulátorem nabitého ze sítě 230 V.

Práce s pilou vyžaduje pravidelné čištění, údržbu, ovšem zejména bezpečné zacházení. Při koupi jakékoli pily tedy nezapomínejte na prověření dostupnosti náhradních dílů, příslušenství a nákup bezpečnostních a ochranných pomůcek.

 


Tipy: